Dopisy účastníků

19. 10. 2016 - maminka Kristýnky

Dobrý den,
chtěla bych poděkovat nadaci Sluneční paprsek za to, že se moje dcera Kristýnka i se mnou mohla zúčastnit letošního pobytu v Řecku. Byl to pro nás neuvěřitelně krásný zážitek. Dcera byla mořem okouzlena. Moře bylo klidné a teplé, jako stvořené pro Kristýnku. Ta ráda plave a kvůli zdravotním problémům nemůže do bazénů a koupališt. Mořská voda je pro ni ideální. Tak jsme plavaly a plavaly a kochaly se, chtěly jsme si moře užít co nejvíc. Kristýnka se domů vracela spokojená a veselá. Pomohlo jí to i po zdravotní stránce, Kristýnce se zlepšila chůze z čehož se radujeme.
Ráda bych poděkovala hlavně panu doktorovi Pavlu Bočkovi za jeho skvělou práci,obětavost a smysl pro humor. To, co děla pro nemocné děti je velmi důležité, smysluplné a cenné.
Taky chci poděkovat skvělému kolektivu Slunečního paprsku. Vážíme si toho, že jste.
Se srdečným pozdravem, maminka Kristýny Urbánkové.

24. 7. 2014 — Milan a Mirek

Vážený pane doktore, vážená paní Bašeová.
po návratu našich kluků Milana a Mirka Hluška (jež jsem převzal včera na letišti)
Vám chci ještě jednou poděkovat, že jste je do Turecka vzali. Kdybyste slyšeli jejich vypravování po návratu, bylo by to mnohem lepší poděkování než má neumělá slova.
Smekám před Vámi za vše, co pro děti děláte.
Srdečně zdraví M.Škaloud

28. 8. 2013 — Škaloudovi

Má manželka a já se staráme o dva naše vnuky, už více než dvanáct let - a staráme se ze všech svých sil a možností. Velice nás dojala práce Vaší nadace. Její péče o děti, které měly to štěstí, že díky lékařské péči překonaly tak závažné onemocnění. Víme, od doby stonání našeho Milana, jak důležitá je pohoda a vstřícné prostředí pro zdraví těchto dětí. Byli jsme dojati nejen možností, že naše děti mohly pobýt dva týdny v tak ozdravujícím prostředí, ale i atmosférou, kterou vytvořili Vaši pracovníci pro naše děti po celé dva týdny.
Prof. Miroslav Škaloud, Ing. Marcela Škaloudová

9. 9. 2012 — Adéla

Když mi bylo půl roku, diagnostikovali mi nádor v malé pánvi. Všechny hrůzy spojené s léčbou si naštěstí nepamatuji. Nezůstala jsem však bez následků. Od dětství mám pravou nohu kratší a napadám na ni. Problémy nezažehnaly ani několikanásobné ortopedické operace. Vždy jsem si díky tomu připadala od ostatních vrstevníků odlišná. Nikdy jsem s kamarády nemohla lyžovat, skákat panáka či běhat závody na poli. Nejhorší období bylo, když jsem přicházela do puberty. Nejde ani spočítat, kolikrát jsem od uštěpačných puberťáků slyšela poznámky typu: „Co máš s nohou?“ A když dívce ukážete její nedostatek na kráse, je jasné, že se jí to dotkne. Jakmile jsem se dozvěděla o ozdravných pobytech, neváhala jsem a okamžitě se přihlásila. Byla to nejlepší věc, jakou jsem mohla udělat. Poznala jsem spoustu skvělých lidí! Zjistila jsem, že vůbec nejsem odlišná. Právě naopak. Cítila jsem se, jako bych se s ostatními znala celé roky. Všechny nás totiž spojovala jedna věc. Dostali jsme druhou šanci. Domů jsem přijela jako úplně jiný člověk. Díky fyzioterapiím se mi noha zlepšila a po psychické stránce jsem se cítila také mnohem lépe, a to jen díky báječnému kolektivu dětí a těch nejlepších vedoucích. Ještě jednou chci poděkovat Janě Bašeové a všem, co se na ozdravných pobytech podílejí, protože pomáhají těm nejzranitelnějším osobám – nemocným dětem. Kdybych nosila klobouky, smekala bych před nimi celý den. Adéla ze Znojma

Vlastík

Když mi bylo deset, lékaři zjistili, že mám na mozku zhoubný nádor. Po náročné operaci přišly komplikace. Když mě lékaři začali probouzet, začal jsem krvácet do mozku. Následovala další operace. Pak jsem strávil pět měsíců v kómatu. Vypadalo to dokonce, že pokud přežiji, strávím zbytek života na vozíku. Vše jsem se učil znovu jako malé dítě. Jsem ale bojovník, před operací jsem hrál závodně fotbal za Viktorii Plzeň. Dodnes trpím poruchou rovnováhy a koordinace pohybů. Nevynechám ale jedinou příležitost, kdy si mohu „začutat s míčem“. Je spoustu věcí, které již nebudu dělat jako dřív, ale potkal jsem za tu dobu spoustu skvělých lidiček, díky kterým jsem pochopil, že život se dá žít takový jaký je a s úsměvem.

Moc rád se od malička potápím a plavu. Cítím, že mi voda dokáže moc pomáhat a nemám problémy s tím, že mě smete vlna. Myslel jsem, že už se nikdy se k moři nedostanu. Ale díky báječnému kolektivu dětí, které všechny spojuje jedna věc a všem těm nejlepším vedoucích jsem si moře moc užil. Chci ještě jednou poděkovat Pavlu Bočkovi a Janě Bašeové a všem, co se na ozdravných pobytech podílejí, protože pomáhají nám nemocným dětem strávit u moře úžasné dny. Z celého srdce bych chtěl poděkovat Občanskému sdružení Sluneční paprsek.
Vlastík z Plzně

9. 9. 2012 — Alice

Skončily prázdniny a někomu možná i dovolená. V prvé řadě zdravím všechny a posílám pozdrav všem z ozdravného pobytu z Turecka 2012 – všem vedoucím a také všem dětem. Na tento pobyt a dění v areálu tureckého hotelu vzpomínám velice často a ráda. Vzpomínám na budíček, na rozcvičku, na Hanku K., na své spolubydlící, na plnou jídelnu, na svůj oddíl, na úžasné safari, na předávání diplomů a dárků, na radost dětí, na pěkné počasí a krásnou přírodu, na večerní procházky po pláži, na disko, na moře… Nejvíc ze všeho vzpomínám na „topení“ vedoucích v bazénu. Toto vše ve mně vyvolává jediný pocit, který bych vyjádřila slovem – úžasné! Mějte se všichni fajn a ať se vám všem daří. S pozdravem Alice M.

9. 9. 2012 — Paní Miroslava Putíková (matka Milana)

Z celého srdce bych chtěla poděkovat nadaci Sluneční paprsek. Letos v červenci dostal můj syn Míla, který je stejně jako ostatní po onkologické léčbě, příležitost strávit 14dní na ozdravném pobytu v Turecku. Byla jsem moc šťastná, že tato nadace mi umožnila být tam s ním. Byl to neuvěřitelný a emočně silný zážitek jak pro mého syna, tak pro mě. Chtěla bych touto cestou poděkovat hlavně panu doktorovi Pavlu Bočkovi za laskavost, vřelost, obětavost, optimismus a smysl pro humor, který dodával nejen on, ale celý jeho profesionální tým lidí. Děti měly po celou dobu pobytu ve tváři radost a úsměv. Není nic krásnějšího! Vše zde bylo naprosto skvělé, báječná péče, všech, kteří se o děti starali. Není nic, co by mohlo vyjádřit můj vděk a obdiv, ale všemi možnými prostředky se budu snažit tuto nadaci podporovat. Ještě jdou velké díky. S pozdravem a přáním příjemného dne Miloslava Putíková alias Fantomas

23. 6. 2011 — Paní Eremiášová (matka Nikolky)

Dobrý den, chtěla bych moc poděkovat za to, že se dcera Nikola mohla zúčastnit ozdravného pobytu, na kterém se jí moc líbilo. Vrátila se spokojená s hezkými zážitky. Pobyt na ni působí velmi dobře, odreaguje se a psychicky si velmi odpočne. Děkuji celému kolektivu Slunečního paprsku, který bezvadně funguje pod vedením pana doktora Pavla Bočeka. S pozdravem Eremiášová.

Paní Eva Brožová, matka Vojty (léčen pro nádor ledviny)

Chci moc poděkovat za sebe, celou rodinu i za Vojtu. Pobyt byl, jak sám řekl – „prostě hustej a úžasnej“ a on je opravdu na příznivá hodnocení skoupý. Přijel v dobře náladě a kapsou plnou adres na nové kamarády. Chválil si moc také vás dospělé, jak jste bezvadní, a je s vámi legrace. Moc bych si přála, aby se i v dalších letech Vojta na ozdravný k moři dostal.

Soňa Černá (nádor pánevních kostí)

Když jsem se léčila na onkologii, přestala jsem věřit, že něco hezkého vůbec v životě bude. Žila jsem mezi zářením, zvracením, kapačkami a operacemi. V neustálém strachu jak to dopadne, abych to vydržela já i moje máma a babička. Pak jsem chodila rok, dva na kontroly a najednou se vyskytla možnost jet k moři. Nechtěla jsem, jelikož napadám na jednu nohu, mám obrovské jizvy, a tak jsem se stranila kolektivu. Pak mě však přesvědčili a já jela. Nikdo se mi nesmál, všichni mi pomáhali, cvičila jsem a výrazně jsem si zlepšila hybnost levé nohy, ustoupily i bolesti páteře. Poznala jsem spoustu dětí a mladistvých se stejným osudem. Jela jsem ještě 3× a vždy to pro mě byl vrchol prázdnin. Pobyty mi moc pomohly zdravotně, ale hlavně jsem měla pocit, že v tom nejsem sama. Moc děkuji všem, co s námi jezdili. Vedoucí rehabilitace, panu Dr. Bočkovi, jež má skvělý přístup k pacientům i dospělým. A strašně jsem se nasmála, snad každý večer. Pořád na pobyty vzpomínám a přála bych vyléčeným dětem, aby se jim líbily tak jako mně.

Děti z dětského domova v Žatci

ZDE OTISKNUTO, STRANA 8 a 9
O letošních prázdninách jsme se spolu s dalšími osmi dětmi z našeho dětského domova díky MUDr. Pavlu Bočkovi a dalším sponzorům zúčastnili ozdravného pobytu na Turecké Riviéře. Bylo to v červenci od 17. – 28. 7. 2009. Do Turecka jsme letěli letadlem. Když jsme dorazili na místo, ubytovali jsme se v krásném hotelu. Z našeho pokoje jsme viděli rozkvetlou zahradu. Hned první večer jsme se koupali v moři. Každý den začínal rozcvičkou a podle potřeby rehabilitací. Byl pro nás připraven bohatý sportovní program, např. fotbal, vybíjená, plavání, házení koulí, střelba na terč, odbíjená a vodní hry. Připravovali jsme si humorné scénky, které jsme pak ostatním předváděli. Byli jsme i na výletech, např. ve městě Side, které bylo plné historických památek, kde nám říkali, že se zde natáčel film Trója. Při dalším výletě jsme navštívili Delfinárium. Také jsme měli karneval a diskotéku, kde nám i zazpívala Hanka Křížková. Všichni naši vedoucí (p. doktor Boček, Hanka, David, Jana, Michal a další) byli moc fajn. Chovali se k nám kamarádsky a nikomu nevadilo, že jsme z děcáku. Pobyt strašně rychle utekl a my se museli vrátit domů. Na letišti se nám vůbec nechtělo domů. Všechny děti při loučení plakaly. Moc se nám tam líbilo a chtěli bychom jet znovu. Celý pobyt byl prostě SUPER. Všem sponzorům, vedoucím i ostatním patří naše VELKÉ DÍKY. Budeme dlouho vzpomínat.